Všechny novostavby musí být dnes energeticky velice úsporné.
Veškeré novostavby jsou dnes v Evropě budovány především s ohledem na co nejnižší energetickou náročnost. S tímto základním požadavkem se stavitelé již běžně setkávají nejenom u budov obytných, ale rovněž u těch sloužících ke komerčním či veřejným účelům, tedy například u kancelářských komplexů či nejrůznějších úřadů. A je to pochopitelné. Částky, které se díky novým postupům, kvalitním materiálům a moderním technologiím dají třeba jen na vytápění takových domů ušetřit, rozhodně nejsou zanedbatelné. Možná, že jste v souvislosti s těmito trendy už také zaznamenali označení „ostrovní dům“. Ještě ne? Tak se na tuto relativní novinku dnes podíváme trochu blíž.
Novostavby by měly být od roku 2020 pasivní
Úplně nové budovy mají pochopitelně v porovnání s těmi staršími hned celou řadu nezpochybnitelných výhod. Pomineme-li skutečnost, že se vlastník takové nemovitosti zpravidla nemusí dlouhé roky zabývat žádnými zásadními opravami, jde především o tolik diskutovanou otázku energetických úspor, kterých se v případě, že si dnes necháte postavit dům, zcela jistě dočkáte.
Návratnost vyšších investic, které jsou na začátku nezbytné, se samozřejmě liší v závislosti na použitých materiálech a technologiích. Je však jisté, že se úsporná nemovitost v dlouhodobějším horizontu rozhodně vyplatí. Nehledě na fakt, že podle platných pravidel se už od roku 2020 ani jinak než v „pasivním standardu“ budovat nebude. A řada lidí to nepochybně bere vážně. Pasivních domů u nás totiž přibývá a spolu s tím roste i počet žádostí o podporu z programu Nová zelená úsporám. Jak si celkově vedla Česká republika v posledních třech letech, pokud jde o budování s ohledem na energetickou náročnost, na to se můžete podívat v tabulce.
Novostavby v ČR podle třídy energetické náročnosti A, B, C (2016-2018)
STAVBY | Třída A | Třída B | Třída C | Celkem |
Bytové domy | 74 | 809 | 93 | 976 |
Rodinné domy | 2 200 | 15 651 | 3 035 | 20 886 |
Ostatní | 227 | 1 318 | 513 | 2 058 |
Celkem | 2 501 | 17 778 | 3 641 | 23 920 |
Stavebnictví se posouvá vpřed
Pokrok nelze zastavit a týká se to pochopitelně všech oborů lidské činnosti, bydlení nevyjímaje. Neustále se objevují další a další nápady, jak budovat co nejefektivněji a jak učinit domy co nejúspornějšími, případně rovnou zcela soběstačnými a tedy nezávislými na dodávkách energií z okolí. Proto zřejmě jen málokoho překvapí, že se na scéně začaly objevovat tzv. „ostrovní domy“. Že nevíte, co tento pojem znamená?
Ostrovní domy jsou novým hitem
To, že se naše bydlení už nějakou dobu ubírá energeticky úsporným směrem, se projevuje nejrůznějšími způsoby. Jedním z poměrně nových a unikátních trendů jsou tzv. ostrovní domy. A v čem spočívá jejich výjimečnost? Především v tom, že nejsou napojeny na žádné sítě a dokáží fungovat zcela autonomně. Jsou doslova nadupané nejnovějšími technologiemi a nakládání s energiemi i s odpady je v nich řešeno mimořádně efektivním způsobem. Takovéto budovy jsou tedy v zásadě naprosto soběstačné.
Jak je to s elektřinou?
Zásobování elektřinou je zpravidla řešeno fotovoltaickými panely a akumulátorem. Tato soukromá solární elektrárna musí být pochopitelně co nejoptimálněji dimenzována a akumulátor by měl disponovat kapacitou přinejmenším v jednotkách kWh. V situacích, kdy výroba za pomoci panelů a ani energie uložená v akumulátoru nedostačuje, je nejčastěji využíván benzínový generátor. Vše, co se v budově vyrobí, se také spotřebuje pro její provoz. Případné přebytky elektřiny mohou navíc ohřívat vodu v akumulačním zásobníku. Není pochyb o tom, že při současné ceně elektřiny, která navíc v nejbližší době zcela jistě poroste, je takovýto systém pro majitele nemovitosti skutečně výhodný.
Vytápění, voda a odpady
O vytápění „ostrovní budovy“ se stará samostatný kotel. Nejčastěji se používá dřevo, pelety, lehký topný olej nebo také propan. Kotel bývá zpravidla také napojen i na akumulační nádobu, v níž pomáhá ohřívat vodu pro potřeby celé domácnosti. Pokud jde o hospodaření právě s vodou a také s odpady, není na tom nic složitého. Přívod vody zajišťuje vlastní zdroj, obvykle studna. Využít se však dá rovněž voda dešťová a to zejména na zalévání zahrady, ale i ke splachování toalety či mytí auta. Nezbytností je samozřejmě jímka odpadů, případně nějaká menší ekologická čistička odpadních vod.
Za 4 ale i za 20 milionů
Ceny „ostrovních domů“ se mohou dosti výrazně lišit. Kolik za takovou budovu zaplatíte, to záleží především na rozsahu a kvalitě jejího vybavení. Pokud chcete mít vše na špičkové úrovni, může vás to vyjít i více než na 20 milionů korun. Je nicméně pravdou, že si lze „ostrovního komfortu“ dopřát i za výrazně nižší částku čtyř či pěti milionů, což zhruba odpovídá ceně běžného nového rodinného domku.
Úspory nebo rovnou úplná nezávislost?
Ať už budete uvažovat o pořízení jakékoliv novostavby, je vám asi jasné, že energetická nenáročnost je dnes vcelku samozřejmým atributem moderního bydlení. To, pro kterou z cest se rozhodnete, však záleží krom výše vašeho konta určitě i na řadě dalších faktorů. Nicméně možností je už v současnosti celá řada, takže budete mít jistě na výběr.
Bude to byt v některém z řady nově vznikajících developerských projektů? Nebo snad rovnou vlastní dům, který se svou soběstačností bude těm „ostrovním“ alespoň blížit?